Vysoká účinnost Tarcevy při léčbě pacientů s karcinomem plic s genetickou mutací
Basilej/Praha, 1. listopadu 2010 - Nová molekula MetMAb pro léčbu karcinomu plic dvojnásobně prodloužila čas do zhoršení příznaků tohoto onemocnění.
Nová data prezentovaná na kongresu ESMO 2010 zahrnují rovněž informace o vysoké účinnosti Tarcevy při léčbě pacientů s karcinomem plic s genetickou mutací.
• MetMAb plus Tarceva při léčbě pacientů s karcinomem plic: Předběžná data ze studie ukazují, že předem specifikovaná skupina pacientů žije téměř dvakrát tak dlouho bez zhoršení onemocnění, pokud je léčena kombinací MetMAb plus Tarceva oproti pacientům léčeným pouze Tarcevou.
• Tarceva při léčbě pacientů s karcinomem plic s genetickou mutací prodloužila jejich přežití bez zhoršení onemocnění téměř trojnásobně oproti pacientům léčeným standardní chemoterapií.
Společnost Roche oznámila během 35. kongresu Evropské společnosti medicínské onkologie (ESMO) výsledky studie, která ukazuje pokrok při léčbě pacientů s karcinomem plic. „Jsme potěšeni, že jsme na kongresu ESMO mohli sdílet nové výsledky léčby pacientů s karcinomem plic přípravky Tarceva a MetMAb,“ řekl Richard Schiller, PhD., ředitel divize výzkumu a vývoje (gRED) společnosti Genentech. „Karcinom plic zatím zůstává onemocněním s neuspokojivými výsledky léčby a naše nová data s přípravky Tarceva a MetMAb jsou příkladem toho, jak cílená léčba může pomoci zlepšit výsledky léčby tohoto velmi obtížně léčitelného onemocnění.“
Kombinace MetMab a Tarcevy v léčbě NSCLC
Předběžné výsledky studie fáze II ukazují, že kombinace MetMAb, unikátní monovalentní protilátky, s Tarcevou (erlotinib) téměř zdvojnásobila čas do zhoršení příznaků onemocnění (PFS) u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s vysokou expresí MET ve srovnání s kombinací placebo + Tarceva (HR = 0,56, p = 0,0547). Medián PFS byl prodloužen z 6,4 týdne na 12,4 týdne.
Randomizovaná, multicentrická, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze II prezentovaná na kongresu Evropské společnosti medicínské onkologie (ESMO) 2010 zkoumala účinnost a bezpečnost kombinace MetMAb a Tarcevy versus kombinace placeba a Tarcevy u pacientů s pokročilým NSCLC, u kterých selhala předešlá léčba. Pacienti ve studii byli stratifikováni podle exprese MET receptoru ve tkáni nádoru. Exprese MET receptoru byla zjišťována imunohistochemicky (IHC) ve spolupráci se společností Ventana, člena Roche Group, a vzorky byly rozděleny na vzorky s vysokou MET expresí a nízkou MET expresí podle předdefinovaného systému hodnocení.
Tarceva v 1. linii léčby pacientů s aktivační mutací EGFR téměř ztrojnásobila čas do zhoršení příznaků (PFS)
Výsledky studie fáze III OPTIMAL ukazují, že Tarceva (erlotinib) v 1. linii léčby pacientů s NSCLC prodloužila čas do zhoršení příznaků (PFS) na více než jeden rok a téměř jej ztrojnásobila oproti pacientům léčeným standardní chemoterapií (mPFS 13,1 vs. 4,6 měsíce, HR = 0,16, p < 0,0001).
Po jednom roce od zahájení terapie byla více než polovina pacientů (56 %) s NSCLC s aktivační mutací receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) léčených Tarcevou bez příznaků onemocnění oproti 1,7 % pacientů léčených chemoterapií. Navíc došlo ke zmenšení nádoru u pacientů léčených Tarcevou ve více než dvojnásobném počtu případů ve srovnání s ramenem s chemoterapií (83 % vs. 36 %, p < 0,00001).
Výsledky studie OPTIMAL budou jako další argument předloženy Evropské lékové agentuře (EMA), která v současné době rozhoduje o rozšíření indikace Tarcevy v monoterapii o 1. linii léčby pacientů s NSCLC s EGFR aktivační mutací.
Tarceva je jediný inhibitor EGFR schválený k pokračovací léčbě 1. linie a léčbě 2. linie pacientů s pokročilým nebo metastatickým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost aktivační mutace EGFR. Rozšíření indikačního omezení Tarcevy o 1. linii léčby NSCLC umožní lékařům přizpůsobit volbu léčby 1. linie pacientů podle
ne/přítomnosti aktivační mutace EGFR, zatímco pacienti bez této mutace mohou mít i nadále prospěch z léčby Tarcevou v pozdějších liniích terapie.
Aktivační mutace EGFR je přítomna téměř u třetiny (30 %) asijských nemocných s NSCLC a u více než desetiny (10–15 %) nemocných v Evropě. ,
Kontakt: